Možnosti programování se školními měřicími systémy

Školní měřicí systémy se etablovaly jako významná a efektivní didaktická pomůcka v oblasti výuky přírodních věd. Mezi hlavní přednosti těchto systémů patří to, že s nimi můžeme měřit velké množství nejrůznějších veličin, a to ve velice krátkém, nebo naopak dlouhém čase. Není problém sledovat hned několik veličin najednou, můžeme experimentovat v terénu i v laboratoři, můžeme získat velké množství dat a je tu celá řada dalších výhod. Díky tomu mohou být experimenty nejen výrazně pestřejší, ale mohou také žáky rozvíjet v mnoha různých směrech (namátkou: práce s daty a jejich analýza, práce s grafickou reprezentací dat, problematika principu měření a kalibrace čidel, týmová spolupráce, prezentace výsledků, přirozený přesah mezi různými vědními obory, užší vazba na současnou praxi ve vědě, výzkumu i průmyslu atd.).
V poslední době se v rámci měřicích systémů projevuje několik zajímavých trendů. Jedním z trendů, viditelných na první pohled, je přechod na bezdrátová čidla. Dalším, méně viditelným trendem, je možnost „programování“, a tím pádem zásadní posun od přístupu „naměř a pochop“ k přístupu „přetvoř a uchop“. V určitém smyslu se tím školní měřicí systémy svými možnostmi výrazně rozšiřují směrem k různým programovatelným robotickým sadám a stavebnicím. K řadě školních měřicích systémů si tak můžeme do seznamu jejich možností přidat i algoritmizaci a programování.
V rámci této přednášky se podíváme na několik různých školních měřicích systémů, včetně open-source řešení, a porovnáme jejich přístup a možnosti právě v oblasti algoritmizace a programování.